Včera jsem u vody pozoroval malého chlapce . Byl velmi zabraný do své činnosti, na molu vždy
nabral do kyblíku vodu a opět jí vracel do řeky pokaždé ze zaujetím pozoroval,
jak se voda vylévá do řeky a tvoří kruhy.
Měl u toho čistou radost, tohle dokázal dělat 2h
a po každé ze, stejnou vervou.
"Ani sebekratší okamžik nelze prožít znovu, Nevyužiješ-li ho,promárníš nespíše celý život"
Tohle mi připomnělo, že my dospělí se už neumíme ponořit do
své činnosti tak, aby nás zcela pohltila a stala se součástí nás.