Chlapec a voda

Včera jsem u vody pozoroval malého chlapce .  Byl velmi zabraný do své činnosti, na molu vždy nabral do kyblíku vodu a opět jí vracel do řeky pokaždé ze zaujetím pozoroval, jak se voda vylévá do řeky a tvoří kruhy.  

 Měl u toho čistou radost, tohle dokázal dělat 2h a po každé ze, stejnou vervou.

 "Ani sebekratší okamžik nelze prožít znovu, Nevyužiješ-li ho,promárníš nespíše celý život"

Tohle mi připomnělo, že my dospělí se už neumíme ponořit do své činnosti tak, aby nás zcela pohltila a stala se součástí nás.

Upřímnost: Slova, která dokáží vše!

Co je to vlastně upřímnost? Upřímnost je vyslovená myšlenka okamžitě bez většího rozmýšlení. V upřímnosti nezáleží na citlivosti projevu, ale na obsahu výroku a zacházení a odbočování od tématu je tu tabu. Existuje vůbec upřímnost? Stoprocentní určitě ne.

Vždy se najde něco, co bychom nikomu nechtěli povědět. I když se snažíme být otevření, vždy ve skrytu duše něco zůstane jenom pro nás.

S upřímností se každý velice často setkáváme. Leč někdy i neradi, bez ní by svět byl jedna velká přetvářka. Existují lidé, kteří jsou upřímní, a další, kteří upřímně občas něco poví. První skupina většinou s tím nemá problémy, ty jsou buď bolestivě upřímní, nebo taktně upřímní. Druhá skupina lidí patří spíše mezi ty lidi, kteří upřímností hodně ublíží. Od člověka, který je povětšinu svého života a Vašeho přátelství upřímný, to čekáte, jste na to zvyklí. Od člověka, který je značně uzavřený či méně upřímný, tak od něj je to mnohdy neobvyklé slyšet. Nejde o upřímnost jako takovou, ale o podání svého názoru! Špatně řečená upřímná myšlenka a kritika je bolestivější, než kdejaká fyzická rána.

Dobře podávané upřímnosti si většinou ceníme, jelikož víme, že dotyčný netají nic většího a víme, co si o nás myslí. Někdy je lepší nevědět. Občas člověk vyřkne myšlenku tak, že toho druhého to pobouří a následně nemůže informaci uvěřit. Není určitě příjemné, když Vám někdo řekne něco nepříjemně upřímného v době, kdy si myslíte, že jste svod veškerých problémů kolem Vás. Hodně lidí chtějí být upřímní, ale jakmile se jim začneme svěřovat, zalezou do svého psychologického krunýře. Touží-li lidé po upřímnosti, proč pak sami zalezou, když na scénu přichází upřímnost? V dnešním světě nastává otázka, i mimo filosofy, zda být upřímný, nebo ne. S převelikou lživostí to nikam nedotáhne člověk. Možná ano, ale následky jsou někdy tak drastické, že celý proces lhaní byl naprosto zbytečný. Přílišná upřímnost, v nesprávnou chvíli bolí stejně jako lež, ale nenese si to takové důsledky. S upřímnosti Vám lidé nepřestanou věřit, z lhaní většinou ano. Latentní myšlenky jsou myšlenky na nic. Názor se tvoří pomocí myšlenek, ale když je budeme skrývat, tak nemusíme ani myslet a ani žít.

 Z toho vychází, že zlatou střední cestou je taktní upřímnost. Co je to taktní upřímnost?

 Taktně se chovat, znamená vědět, co kdy, v jaké situaci dobře říci. Spojí-li se to s upřímností, pak nastává chvíle, kdy myšlenky jsou místní, a omalené. Netaktní upřímný člověk, velice rád, nebo i nechtěně užívá sarkazmu. Sarkazmus nemá být vtipný, od toho je tu ironie, a také lidé se tomu ani většinou nesmějí. Může se stát, když je člověk sarkastický a netaktně upřímný, že nastane recese v řadách přátel. Člověk, který je opuštěný, bez přátel, je většinou v očích ostatních lidí, nespolečenský, nýbrž nemá cenu ho ani kontaktovat. Upřímnost nemá jen dočasné následky! Dvakrát měř, jednou řeš, to platí i u toho, co řeknete. Člověk, který řekne ihned to, co má na srdci, by měl být rozvážný, a to je klíčem k úspěšné upřímnosti. Nechovat se jako buran, který nepřemýšlí nad tím, co právě říká! Někdy jsou upřímní lidé ,,na zabití,'' ale s tím se musí počítat, pokud nechceme být obelháváni. Lepší je někdy mlčet, nežli povědět velkou pravdu, a někdy je zase lepší povědět velkou pravdu a nemlčet,
 musíte jen odhadnout správný čas a správně to podat a vyslovit!

 A co Vy? Snášíte upřímnost lépe, než malou lež

Život

"Život je bolestivý a neuspořádaný. Komplikuje se v nejhorších časech, a někdy nemáte tušení, kam jít a co dělat.

Mnohokrát lidi prostě zabloudí, klesají do hlubin, do obrovské propasti. Ale to je důvod, proč to musíme zkoušet dál. Musíme prosadit vše, co nás bolí, musíme se přenést přes všechny ty špatné věci, které nás pronásledují.

Někdy věci, které nás bolí, jsou věci, které nás dělají nejsilnější. Život bez zkušeností, podle mého názoru, není život vůbec.

A to je důvod, proč říkám všem, že, i když to bolí, nikdy nepřestávej žít naplno. "

První krůčky

Dnešní den jsem se zamýšlel na slovním spojení první krok. Jak je důležité a co může pro člověka znamenat udělat první krok.

"Žít své sny:Jako dítě to umí každý. V dospělosti to ale mnoho z nás zapomíná..."

Asi většině lidí se pod pojmem první krok vybaví kroky malého dítka, které se učí právě chodit. Ano, tyto malé krůčky jsou jen jakýmsi začátkem životní cesty každého člověka. Ale slovní spojení první krok nemusí být jen projevem chůze. I naše rozhodnutí, které čas od času uděláme, může být právě tím prvním krokem.

 Krokem, po kterém můžou následovat další věci a události, které na sebe mohou navazovat. V mnohých případech je velmi těžké udělat první krok. 

I já jsem se ocitnul v situacích, které vyžadovaly, abych první krok udělal já. Ale mnohdy má člověk obavu a také určitou hrdost, a klade si otázku, proč právě já bych měl udělat ten první krok, ať to udělá ten druhý…..Koho z vás nenapadla tato myšlenka?

Ano, přiznávám, že udělat první krok je téměř vždy velmi náročné. Ale na druhou stranu je velmi důležité, aby člověk dokázal udělat první krok. Například pokořit se - jít za druhým člověkem a omluvit se mu v případě kdy je omluva na místě umí asi jen málokdo z nás.

Zkusme se sami nad sebou zamyslet, co nám brání, abychom udělali právě my ten první krok.

Tolik lidí ti řekne
"Nemůžeš! Nemáš na to! Nedokážeš to!"
. . ale všechno , co musíš udělat je otočit se a říct "Dívejte se."!!

Čajovna Procitni a chechtej se

Po dlouhé době jsem navštívil zdejší čajovnu: „ Procitni achechtej se „ název je to prapodivný, nicméně dobře koresponduje s tím, co můžete čekat.

Při překonaní schodů, které vedou, do sklepních prostorů se rázem ocitáte v jiném světě. Hned po otevření dveří se na vás line vůně vonných tyčinek mísená vůní čaje. 

Všude vysí vlaječky a různé drobnosti, připadáte si jak v Indickém obchůdku a stále čekáte, kdy na vás vyskočí nějaký mnich.

Co se týká toho co čajovna, nabízí tak toho je hodně. Nabízí terapií tmou, na vibrovanou vodu,raw jídlo, vitariánky atp.

Co se týká skladby čaje najde te tu velkou škálu čajů, které si můžete objednat od ovocných až po Japonské, Indické ,Čínské ,Thajské atp. Některé si můžete i zakoupit domů.

Prostředí je příjemné, najdete tu jak pohodlné sezení v křeslech, tak se můžete uvelebit na podia, kterých tu je dost, či využít intimnějšího koutku.

Příprava čajů je celkem na dobré úrovni, i co se týká obsluhy, jde vidět, že majitel čajovnou žije.

Doporučuji se jít mrknout.

Více o čajovně zde : www.cajovnaznojmo.cz

Japonské poblouznění s jarně vánoční atmosférou.

 Před vánoci počasí vypadalo více jarně, než vánočně, tak jsem dostal chuť na nějaký zelený čaj. 

Z čajového předplatného od www.meetea.cz jsem měl krásný japonský čaj Uzuki Kamairicha / 2015 Kamimashiki Kamairi Tamaryokucha ,která přímo sváděla k přípravě. 

Prodejce o čaji píše : Živý, svěží japonský zelený čaj s plnou, výraznou chutí a vůní čerstvé trávy, jarních květin a jemnou umami dochutí. 

A přesně takový byl. Dodal mi krásně živost a zároveň i svěžest, chuť byla plná, výrazná s jemnou umami dochutí, což zbožňuji.

Při zvuku shakuhachi ,která se linula z reprosoustavy jsem i zapálil vonnou tyčinku Nippon Kodo -Kyara a celé to umocnilo větší zážitek z čaje a dokonale navodilo pohodu, která k čaji patří.

 Tak opět příšte u dobrého čaje,výletu či testu .

Napsáno na Acer Aspire E17 E5-772G -59 AU